Obec Křenovice

Křenovice se nachází v nejúrodnější části hanácké roviny rozprostírající se mezi Prostějovem a Chropyní, jihozápadně od města Kojetín, na pravém břehu řeky Hané. Celková rozloha činí 904 ha. Katastr Křenovic leží v prostoru mezi řekou Haná (195 m n. m.) a nejsevernějším okrajem Litenčické pahorkatiny (353 m n. m.). Katastrální území obce má protáhlý tvar od severu k jihu, načež na jeho severním okraji je soustředěná zástavba a na jižním okraji, který tvoří hranici Olomouckého a Zlínského kraje, se rozprostírá souvislý lesní porost Křenovický les, les Doubrava a Stříbrnský les. Výraznými krajinnými dominantami jsou Hradiska - lokalita cenných archeologických nálezů, Křenovské louky – registrovaný významný krajinný prvek ÚSES a vodní toky Syrovátka, Vlčidolka (Močidlo) a Kladka. 

Veřejně dostupné zdroje mylně uvádí, že nejstarší zmínka o Křenovicích pochází z období let 1320 – 1322. Jedná se o nedatovanou listinu, kterou byl ujednán prodej poloviny vsi „Crenouicz prope Cogetin“, a to mezi prodávajícím Závišem z Potštátu a nabyvatelem Konrádem I., biskupem olomoucké kapituly. Dvě nezávislá badatelská zjištění z nedávné doby dokládají, že zmíněná listina byla sepsána a potvrzena roku 1318. Takto získanou polovinu vsi odkázal Konrád I. roku 1326 metropolitní kapitule u sv. Václava na hradě olomouckém. Druhá polovina Křenovic měnila postupně své majitele, a to až do roku 1406, kdy došlo ke sloučení se statky kapitulními. Od této doby je celá ves v majetku olomoucké kapituly. Křenovice se pyšní nejstarším známým vesnickým znakovým privilegiem na Moravě, uděleným 13. července 1496 v Olomouci. Privilegium potvrzuje český král Ludvík Jagellonský listinou sepsanou v Budíně dne 28. srpna roku 1525.  

Historické jádro obce si zachovalo téměř neporušenou urbanistickou strukturu ulicové vsi s širokou a protáhlou návsí, jejíž dominantou je kostel sv. Jana Nepomuckého. Na návsi se nachází většina občanského vybavení jako je areál základní a mateřské školy, odborné učiliště, obecní úřad, fara, knihovna, obchod a pošta. O udržování tradic a kulturně společenských či sportovních akcí se starají místní zájmové spolky.